Většina z nás si myslí, že když si jednou nebo dvakrát denně pořádně vyčistí zuby kartačkem, je v bezpečí. Realita je ale taková, že kartáček kmejícími hlavičkami prostě nedojde tam, kam musí. Právě v těchto „mrtvých zónách“ vzniká mezizubní kaz is lokalizovaná destrukce zubní skloviny v místě kontaktu dvou sousedních zubů . Problém je, že tyto dírky jsou zvenčí často neviditelné, dokud nezačnou bolet, což znamená, že už jsou hluboko v zubu. Pojďme si ujasnit, co je pravda a co jenom mýtus, abyste nemuseli trávit hodiny na zubní vrutovce.

Rychlé shrnutí: Co musíte vědět

• Běžný kartáček nevyčistí mezizubní prostor; potřebujete doplňky.
• Absence bolesti neznamená, že zub je zdravý.
• Zubní nit není jen pro ty s „velkými mezerami“.
• Preventivní prohlídky a rentgen jsou jedinou cestou k včasné detekci.

Mýtus 1: "Když mě to nebolí, nemám žádný kaz"

Tohle je asi nejnebezpečnější mýtus ze všech. Zubní sklovina, což je ta tvrdá vrstva na povrchu zubu, nemá nervy. To znamená, že když kaze začíná v mezeze zubů, nebudete cítit vůbec nic. Bolest se objeví až ve chvíli, kdy se bakterie prokoušou skleninou a dostanou se do dentinu nebo hned do pulpy, kde jsou nervy. V tu chvíli už není řeč o malé plombě, ale často o ošetření kanálků. Proto je pravidelná kontrola u stomatologa klíčová - on vidí to, co vy cítíte až pozdě.

Mýtus 2: "Zubní nit je zbytečná, když mám malé mezery"

Mnoho lidí si říká: "Moje zuby jsou tak těsně u sebe, že tam nic nejde, tak se nemusím starat." Je to přesně naopak. Právě u lidí s velmi těsným डेंटलním alignmentem (zarovnáním zubů) je riziko mezizubního kazu nejvyšší. Jídlo a plaky tam zůstávají uvězněny a kartáček je nemá šanci vyvanout. Pokud máte zuby těsně u sebe, je dentální flos (zubní nit) vaším nejlepším spojencem. Existují i speciální PTFE nitě, které jsou kluzkější a snadněji projdou i těmi nejužšími škvírami.

Mýtus 3: "Mezizubní kartáčky jsou jen pro starší lidi s implantáty"

Tento přání je vnímání jako pro „zubní retraky“ nebo lidi s korunkami. Ve skutečnosti jsou mezizubní kartáčky pro každého, kdo má dostatečný prostor mezi zuby. Jsou často efektivnější než nit, protože mechanicky vyčistí stěny zubu lépe. Trik je v tom, že musíte zvolit správnou velikost. Pokud je kartáček příliš malý, nic nevyčistí. Je příliš velký, můžete poškodit dásně. Zkuste různé velikosti (od 0,4 mm nahoru), dokud nenajdete ten, který v daném místě snuguje, ale nevtlačuje se násilím.

Mýtus 4: "Pokud používám elektrický kartáček, nemusím používat nit"

Moderní elektrické kartáčky s oscilační technologií jsou skvělé a odstraní mnohem více pláku než ty manuální. Ale i ten nejlepší kartáček má hlavici, která je v podstatě plochá nebo zaoblená. Nikdy se nedostane kolmo do prostoru mezi dvěma zuby. Představte si to jako mytí auta - můžete jím s houbičkou projít celou karoserii, ale špínu v úzkých spárech u dveří vyčistíte až malým štětcem. Stejně to je u vašich zubů.

Mýtus 5: "Zubní nit mi způsobí dírky v zubech nebo mezery"

Slyšeli jste to někdy od babičky nebo v čekačce? „Nepoužívej nit, uděláš si mezery!“ To je naprostý nesmysl. Nit nemá takou mechanickou sílu, aby by vytrhla kus skloviny nebo posunula zub. To, co se ale stane, je, že když začnete nit používat po letech dopuštění, vyčistíte prostor, kde byl nahromaděný zubní kámen. Jakmile zmizí tato „zátka“ z usazenin, může se vám zdát, že tam najednou je větší mezera. Ta mezera tam ale byla vždycky, jen byla zaplněná špínou. Nit sice mezery nevytváří, ale pomáhá udržet dásně zdravé, což brání jejich recesi.

Mýtus 6: "Krev při nitkování znamená, že mám přestanout"

Většina lidí se v momentě, kdy uvidí krev na niti, lekne a řekne si: „Aha, dělám tomu malířku, raději už nebudu.“ Je to přesně obráceně. Krev je signálem zánětu dásní (gingivity). Dásně krvácí proto, že jsou podnasezené bakteriemi z pláku, který tam dlouho nebyl vyčištěn. Když budete nitkovat správně a pravidelně, dásně zklidnou, zpevní se a krvácení přestane. Pokud krvácení přetrvává i po dvou týdněch pravidelné hygieny, je čas navštívit lékaře, aby zkontroloval stav parodontu.

Mýtus 7: "Mezizubní kaz lze vyléčit přírodními prostředky"

Oil pulling, žvýkání kořene z nějaké exotické rostliny nebo pláchaní úst octem. To všechno může být skvělý doplněk pro pocit svěžesti, ale žádný z těchto postupů neumí „zatáhnout“ díru v zubu. Jakmile je sklovina narušena a vznikne dutina, bakterie jsou uvnitř chráněné. Žádná pasta ani olej se dovnitř kazu nedostane, aby ho zlikvidoval. Jediný způsob, jak zastavit postup kazu, je mechanické vyčištění zubu dentistou a zaplnění dutiny kvalitním kompozitem.

Mýtus 8: "X-ray (rentgen) je nebezpečný a nepotřebuji ho na kontrolu"

Tady přicházíme k jádru problému. Mezizubní kazy jsou pro oko lékaře často neviditelné, protože jsou zakryty sousedním zubem. Jediný způsob, jak je včas odhalit, jsou bitewing rentgeny (tzv. „skusy“). Moderní digitální rentgeny mají extrémně nízké dávky záření - méně, než dostanete při krátké cestě letadlem. Odmítnout rentgen při preventivní prohlídce je jako chtít najít chybu v motoru auta, aniž byste zvedli kapotu. Vidíme jen povrch, ale problém je uvnitř.

Mýtus 9: "Když mám zaplněné zuby, už se mi v mezerách kaz nemůže vytvořit"

Plomba není doživotní štít. Vlastně je místo spoje mezi plombou a vlastním zubem jedním z nejcitlivějších míst. Pokud časem dojde k mírnému opotřebování okraje plomby (tzv. sekundární kaz), bakterie se tam dostanou velmi snadno. Proto je důležité i u vyplácovaných zubů pokračovat v mezizubní hygieně. Plomba sice nehnije, ale zub kolem ní ano.

Mýtus 10: "Snížit množství cukru v dietě stačí k prevenci mezizubních kazů"

Cukr je palivo pro bakterie, to je pravda. Ale kazu k tvorbě nepotřebujete jen cukr, ale především pláky - bio-film z bakterií a slizů. I když nejíte žádné sladkosti, ale konzumujete sacharidy (pečivo, brambory, rýži), bakterie v ústech vytvářejí kyseliny, které skleninu rozpouštějí. Pokud tyto pláky mechanicky z mezizubních prostor neodstraníte, cukr v dietě bude jen jednou z mnoha proměnných. Hlavním viníkem je hygiena, nikoliv jen cukr v kávě.

Jak správně čistit mezizubní prostory: Step-by-step

1. Zvolte správný nástroj: Pokud máte široké mezery, sáhněte po mezizubním kartáčku. Pro úzké prostory použijte nit nebo nitkový držák.
2. Správný úhel: Nit nezatlačujte prudce svisle dolů do dásně, ale tvarujte ji jako písmeno „C“ kolem stěny zubu a jemně ji pohybujte nahoru a dolů.
3. Čistěte každý zub: Nejezděte jen „náhodně“ skrz ústa. Věnujte pozornost každému kontaktu mezi dvěma zuby.
4. Pravidelnost: Mezizubní čištění by mělo probíhat alespoň jednou denně, ideálně večer před hlavním čištěním zubů, aby fluorid z pasty mohl lépe proniknout do vyčištěných prostor.
5. Kontrola: Pokud cítíte odpor nebo zápach při nitkování, je to známka nahromadělého pláku. Pokračujte v čištění, dokud nebude prostor čistý.

Další kroky k zdravému úsměvu

Pokud jste si uvědomili, že mezizubní hygienu doposud zanedbovali, nepanikařte. Začněte dnes. Kupte si v lékárně nebo drogerii sadu mezizubních kartáčků různých velikostí a vyzkoušejte, který vám sedne. Pokud pociťujete citlivost zubů při studeném nebo sladkém, může to být první signál, že se kaz už dostal hlouběji. Domluvte si kontrolu a nechte si udělat rentgen - je to krátký moment, který vám ušetří bolest a tisíce korun za složité zákroky.